V Americe hrdina, u nás téměř neznámý – Neil Young. Young je jedna z nejvýznamějších postav amerického rocku (i když technicky je to Kanaďan).
Prvního úspěchu se dočkal poté, co s multiinstruminalistou Stephenem Stillsem založili skupinu Buffalo Springfield (jistě znáte hit For What Its Worth). Po jejím rozpadu se vydal na dráhu druhého nejúspěšnějšího písničkáře amerického kontinentu (po Bobu Dylanovi). Asi nejlepší je jeho hned druhé album: Everybody Knows This Is Nowhere, s fantastickou Cowgirl In The Sand. Na druhé místo bych zařadil Rust Never Sleeps, na kterém složil poklonu punkové generaci a stylem hry inspiroval pozdější styl grudge (Kurt Cobain dokonce použil verš z písně My My, Hey Hey ve svém dopise na rozloučenou – It’s better to burn out than to fade away) .
Nejraději mám Youngovi předlouhé kytarovky – rytmická kytara na jednom kanále, sólova na druhém. Těchto písní ale v jeho rozsáhlém katalogu moc nenajdete. Kromě Cowgirl In The Sand jsou to již jenom Like a Hurricane a hlavně Cortez the Killer z alba Zuma. Tyto tři písně patří mezi to vůbec nejlepší v historii rocku, určitě si je poslechněte.
Bohužel ani jednu z nich jsem na Youtube nenašel (tedy, našel, ale ne v dobrých verzích), proto vám jako ukázku Youngovi tvorby přináším skladbu Powderfinger ze zmíněného alba Rust Never Sleeps.
Mimochodem – nemáte po jejím poslechu taky pocit, že Neil má tu vůbec nejlepší barvu hlasu ze všech rockových muzikantů? Nepředvádí sice takové výkony jako třeba Ian Gillian z Deep Purple, ale stejně…
(Video je hostované z YouTube, nenachází se na tomto serveru! Pokud se vám místo něj zobrazí jen prázdné místo, máčkněte F5)