Americký dolar
Jméno americký dolar je, jak je v Čechách poměrné známé, založené na slovu tolar, což je jméno, které označovalo měnu raženou z Jáchymovského stříbra a která vynikala svojí stabilitou. Dolar se v USA začal používat hned po osamostatnění se, i když zpočátku obíhal spolu se španělským dolarem. Jeho původní hodnota byla stanovena na 30,54 gramů stříbra. Tento poměr se později často měnil a nakonec (po období bimetalismu) byl dolar navázán na zlato. Tam zůstal až do roku 1975, kdy byl dolar naveden na tzv. free floating, kde setrvává dodnes (poslední směnný poměr byl 42 USD za troyskou unci zlata, předtím dlouhodobě 35 USD/oz). Od roku 1774 až do roku 2006 hodnota dolaru klesla na čtyři setiny, většina z tohoto pohybu se udála ve dvacátém století. Dnešní dolar má hodnotu jen něco méně než 40 centů od toho z roku 1980.
Britská libra
Libra je dnes nejstarší měnou na světě. Její původ leží až v období anglosaských králů v osmém století, původní hodnota byla jedna libra stříbra. Jaká to byla konkrétně váha v gramech se mi nepodařilo zjistit kvůli neuvěřitelnému zmatku v imperiálních váhových jednotkách. Od doby vzniku se hodnota libry několikrát změnila a několikrát se měnil i kov, na který byla vázána (mezi zlatem a stříbrem). V roce 1694 přebrala nad librou kontrolu Bank of England – první centrální banka světa (vytvořena za účelem úvěrování krále – anglický státní dluh tak existuje již přes tři sta let). Dnes je libra třetí nejvýznamnější měnou po dolaru a euru (co se týče zastoupení v devizových rezervách).
Marka
Německo nebylo v průběhu své historie zrovna stabilní zemí a diskontinuita politická způsobovala i velkou diskontinuitu měnovou. První marka byla uvedena jako platidlo Německé říše v roce 1873 a přetrvala až do roku 1914. Její hodnota byla 2790 marek za jeden kilogram zlata. Po roce 1914 Německo opustilo zlatý standard (kvůli První světové válce), nová měna byla zvaná Papiermark. Od počátku trpěla silnou inflací a později byla opět nahrazena, tentokrát tzv. Rentenmarkou v poměru 1: 1000000000000. Díky ekonomické krizi a nedostatku zlata nemohla být tato měna kryta zlatem, a proto byla kryta pozemky a průmyslovýmy statky. Rentenmarka byla pouze dočasná měna a byla dále nahrazena Říšskou markou, a ta ještě později Německou markou (vše v poměru 1:1). Díky hyperinflaci sloužilo v období mezi první a koncem druhé světové války za německou měnu kde co (například i americké cigarety), rozvíjel se i barter. Po válce byla naopak Německá marka velice žádanou měnou, a to až do svého konce v roce 1999. Bylo to způsobeno přístupem Deutsche bank, která vedla poměrně přísnou měnovou politiku a nedovolila marce ztrácet na hodnotě.
Frank
Hodnota franku byla stanovena po Velké francouzské revoluci, v roce 1795, na 4,5 g ryzího stříbra (tedy přibližně hodnota francouzské váhové jednotky libry (livre) – 4,505 g). Drobné odchýlení bylo způsobeno dřívejším ražením šizených mincí. O něco později, v roce 1803, byla hodnota Franku vztažena i ke zlatu, přesně na 290,32 mikrogramů. Jako v Německu vydržel zlatý standard (zde tedy spíše bimetalismus) až do První světové války. Mezi jeho opuštěním a rokem 1959 klesla hodnota franku na 1/40 hodnoty (ve srovnání s Německem docela úspěch). Zajímavé je, že v období Vichistické Francie byla tradiční slova Liberté, Égalité, Fraternité na miních nahrazena za Travail, Famille, Patrie, tedy práce, rodina a otčina.
Jen
Jen byl uveden poměrně pozdě, až v roce 1872. Od počátku používal decimální systém. Jeho původní hodnota byla 0,78 trojské unce ryzího stříbra, nebo 1,5 gramů ryzího zlata. V současné době je třetí nejobchodovanější měnou světa.
Švýcarský frank
Je poslením zástupcem franků na evropském kontinentě. Jeho vznik se datuje do roku 1798, kdy byl odvozen z francouzského franku. Jeho hodnota byla stanovena na 1,5 FRF, nebo také 6,75 gramů ryzího stříbra (díky danému obsahu stříbra bylo snadné stanovovat směnné poměry mezi měnami). V průběhu času byl několikrát devalvován, stále si však zachovával krytí zlatem. Díky tomu byl poměrně oblíbeným uchovatelem hodnoty. Aféry s nacistickým zlatem ale zapříčinily, že toto krytí bylo v roce 2000 zrušeno a dnes je CHF stejně jako ostatní hlavní měny krytý jen důvěrou v instituci která ho vydává – tedy ve švýcarskou centrální banku.
Euro
Ze všech významných měn je Euro zdaleka nejmladší. Pro bezhotovnostní platební styk bylo uvedeno v roce 1999, v hotovostní podobě pak v roce 2002. Nahradilo evropskou měnovou jednotku ECU, ke které byly vázány měny evropských zemí. Jako jedinná ze světových měn za sebou nemá historii zlatého standardu a je již od počátku měnou s vynuceným oběhem.
Ze zmíněných měn dnes již dvě neexistují – marka a frank. Žádná z měn již také není vázána na žádný kov ani na žádná jiná aktiva – všechny jsou to měny s vynuceným oběhem a jsou kryty jenom důvěrou v zemi, která je vydává.
