Archiv rubriky: Televize

Koukněte jak to dopadá, když se na jevišti potkají dva geniální komikové. John Cleese z Monty Pythonů jako včelař a Rowan Atkinson, známý z Mr. Beana, jako moderátor.

Cüneyt Arkin je něco jako americký Chuck Norris, jenom o poznání produktivnější. Natočil skoro 250 filmů a seriálů! Na přiložené scéně z jednoho z jeho filmů se můžete kochat uměním tureckých režisérů a choreografů.

Znáte to, jak se někdy díváte na nějaký skeč a čím vícekrát ho vidíte, tím víc se vám líbí. To je u mě přesně případ skeče o dvou komentátorech z pořadu A Bit of Fry & Laurie. Něco takhle připitoměle dokonalého mohli doopravdy vytvořit snad jenom ti dva :-).

Není mnoho českých filmových tvůrců, kteří by dosáhli věhlasu i za hranicemi naší země. Jedním z nich je režisér Karel Zeman, který proslul především svými vědeckofantastickými díly na motivy románů Julese Verna. Ačkoliv své nejlepší filmy natočil v padesátých a šedesátých letech, nepůsobí filmy vůbec zastarale. Zeman si vytvořil osobitý styl animace a jeho filmy jsou vizuálně nesmírně zajímavé. Skvělé jsou také dialogy, na kterých se Zemanem spolupracovali například básníci Josef Kainar nebo Františel Hrubín. Nejzajímavější je asi film, který přikládám pod tímto textem a který nese název Vynález zkázy. Jeho příběh je šmrnclý řadou Verneových knih a jeho vizuální stránka věrně kopíruje styl rytých kreseb, které již od prvního vydání doprovázejí texty Verneovek. .

Kromě Vynálezu Zkázy jistě znáte ještě filmy Baron Prášil, Cesta do Pravěku, Magnetová Hora, nebo Na Kometě.

O Zemanově zahraničním věhlasu svědčí i obsah diskusí pod úryvky jeho filmů nahraných na Youtube, kde je jich celá řada. Vynález Zkázy je tam dokonce k vidění celý, rozkouskovaný do osmi dílů po deseti minutách. První díl je k nalezení zde, další pak najdete napravo od videa v boxu podobná videa.  První díl Barona Prášila, rozkouskovaného tentokrát do devíti dílů, je zde – k dalším dílům se dostanete stejně jako u Vynálezu.

//EDIT

Znovu jsem se díval na Barona Prášila a musím říct, že to je jeden z nejlepších českých filmů vůbec. Perfektní hudba, geniální vizuální stránka, nápadité dialogy, skvělý Kopecký, mladičká Jana Brejchová a zajímavý příběh. Jediným mínusem je trošku toporný Toník. Nenechte si tenhle film ujít a z odkazů nahoře si ho pusťte. Nejlépe minimálně dvakrát.

K Vánocům jsem si koupil perfektní knihu Cosmos od Carla Sagana, amerického kosmologa, a po jejím přečtení jsem plynule přešel i ke sledování stejnojmeného seriálu ze sedmdesátých let. Ten je právě Saganem spolunapsán a uváděn. Ve druhém díle se objevila zajímavá animace, zobrazující celý evoluční řetězec, který vedl až ke vzniku druhu Homo Sapiens, tedy nás lidí.

Seriál samotný, ač je po tolika letech přirozeně poněkud zastaralý, je naprosto fantastický. Určitě doporučuji. Sagan je přední americký kosmolog a hrál velkou roli v plánování různých misí NASA, například sond Viking na Mars, nebo epické výpravy sond Voyager k hranicím sluneční soustavy. Známá zlatá deska se vzkazem pro mimozemské civilizace nacházející se na sondách Voyager je jeho dílem.

Pokud vás zajímá váš původ i dál než jen k babičce ze třetího kolena, určitě se na animaci podívejte.

//EDIT 17.1.10
V trošku zkrácenějším, ale o to zábavnějším vydání byla evoluce našeho druhu k vidění i v seriálu Simpsonovi – Evoluce Homera Simpsona.

http://www.youtube.com/watch?v=faRlFsYmkeY

Až budete mezi svátky sedět přecpaní cukrovím a nebudete vědět, do čeho píchnout, můžete zahnat nudu například sledováním seriálu Chelmsford 123.

Je to britský komediální seriál z doby římské nadvlády na Velkou Británií. Hlavními hrdiny jsou římský správce Aulus Paulinus a keltský kmenový vůdce Badvoc.

Ačkoliv je to typický nízkorozpočtový seriál, je to docela zábava. A navíc nemusíte nic stahovat, vše je nahráno na youtube, například na tomto kanále. Správné pořadí epizod najdete zde.

Všechny epizody jsou v originálním znění bez titulků.

Seriál: Britské zábavní pořady

Hugha Laurieho zná většina televizních diváku především jako arogantního doktora House ze stejnojmeného amerického seriálu, jeho kariéra ale začala daleko dříve v Británii v klubu Cambridge Footlights a především v pořadu zvaném A Bit of Fry and Laurie – tedy „Něco z Frye a Laurieho“. Ten započal v roce 1989 jako two man show, přičemž Laurieho kolega, plným jménem Stephen Fry, taktéž pochází z Cambridge Footlights (mimochodem velice plodný zdroj britských komiků).

Jako u Létajícího cirkusu jsou oba tvůrci vzdělaní lidé a na jejich humoru se to projevuje. Možná i více než u Pythonů jsou skeče založené na propracovaných slovních hříčkách a jazyce a slovníku intelektuálů a televizních kritiků – které ale F&L vždy parodují. Nápadité jsou i miniinterview s obyčejnými lidmi na ulici (vždy představovanými někým z dvojice). Důkazem Laurieho hudebního talentu jsou jeho písně, které nejen že mají vždy chytlavou melodii a smysluplný text, ale jsou i velice dobře zahrané a zazpívané. Co z dnešního pohledu pořadu škodí je možná přílišná „aktuálnost“ – tedy časté narážky na dění v Británii té doby.

BBC odvysílala celkem 26 epizod rozdělených do čtyřech sérií, poté se cesty Frye a Laurieho rozešly. Zůstali ale velice dobrými přáteli a případnou budoucí spolupráci nevylučují. Bylo by to rozhodně jenom ku prospěchu zábavychtivých diváků, protože nic z kariéry obou protagonistů po roce 1995 nedosahuje na kvality A Bit of Fry and Laurie.

Ukázek jsem si pro vás vybral hned několik, protože jeden skeč by pořad přiblížit nedokázal. Začnu klasickým Fryovským skečem, tedy nějakou „intošskou“ slovní hříčkovanou:

Pokračovat můžeme jedním z mých nejoblíbenějších skečů – parodie na politické proslovy plné buzzwords typu rodinné hodnoty, volné podnikání atd atd. Laurieho výkon je zde excelentní – což mi připomíná jsem zapomněl napsat nahoře – Laurie je jedním z nejlepších komediálních herců, překonává i Palina a Jonese.

http://www.youtube.com/watch?v=JpypZHVaD1c

F&L byli mistři v tvorbě skečů, které jsou založené na primitivním nápadu, ale díky jejich skvělému herectví se stanou klasickými kousky. Jako v tomto, kde jako mnohde jinde dokazují, že pointa vyšumněná do ztracena je také pointou.

Na závěr pak jedna z četných písní, které v pořadu zazněly.

Seriál: Britské zábavní pořady

Uvědomuji si, že psát fanouškům britského humoru o Monty Pythonech je nošením dříví do lesa. Nezačít jimi by ale zase bylo rouhání.

Cirkus vznikl spojením šesti velmi výrazných komediálních talentů v roce 1969. K již zavedeným dvojicím Cleese/Chapman a Palin/Jones se přidal Eric Idle a americký režisér Terry Gilliam a vytvořili show, jejíž vliv na komedii se srovnává s vlivem Beatles na hudbu. Ve svých skečích používali Pythoni věci dosud neužité, jako výrazně absurdní humor, časté mluvení na kameru, interakci s publikem a další., v četných kulturních referencích se projevilo vysoké vzdělání všech členů. Skeče byly proloženy Gilliamovými nezaměnitelnými animacemi.

Hledat vedoucí postavu by bylo obtížné, vzhledem k tomu, že Pythoni nepracovali dohromady, ale tak, jak do show přišli. Jakousi nejvýraznější postavou byl ale nepochybně John Cleese, nejen jako vynikající komik, ale především jako (spolu)autor jedněch z nejvýraznější skečů (Parot, Cheese shop atd.). Brzký konec pořadu po jeho odchodu to jenom potvrzuje.

Létající cirkus se vysílal od roku 1969 až do roku 1974, celkem čtyři sezóny a 45 epizod. Po jeho skončení ještě skupina natočila čtyři vynikající filmy: And Now For Something Completely Different (1971, znovu přehrané vybrané skeče z Cirkusu), Monty Python and the Holy Grail (1975, parodie na legendu krále Artuše), Monty Python’s Life of Brian (1979, dle mého názoru asi nejlepší film, parodie na život Ježíše Krista) a Monty Python’s Meaning Of Life (1983, má parodovat život od začátku do konce, spíše je ale jakousi další sbírkou skečů).

Osud členů po konci show se dost lišil. John Cleese natočil se svou ženou pořad o jednom zapadlém hotýlku s názvem Fawlty Towers, který svým úspěchem předčil vše od Pythonů (budu o něm ještě psát). Terry Jones a Terry Gilliam se stali filmovými režiséry. Michael Palin několikrát obcestoval svět v rámci svých vynikajících sérií cestopisných dokumentů. Eric Idle se živí (jak on sám přiznává) vykrádáním skečů z Cirkusu a jejich přehráváním na jevištích. Graham Chapman pak účinkoval v několika méně úspěšných pořadech, než zemřel na rakovinu hrtanu. Jeho pohřeb, jehož se účastnili všichni členové a kde měl hlavní proslov John Cleese, byl patrně nejvtipnější pohřbem vůbec (Graham si prý například přál, aby Cleese byl první člověk, co na britském pohřbu v proslovu použije slovo „fuck“ – jeho přání bylo splněno).

O vzniku, trvání a konci skupiny byla natočena jedna epizoda pořadu Comedy Connections. Celkem trvá něco přes dvacet minut, na Youtube je tedy rozdělen na tři části, odkazy jsou zde:

První část
Druhá část
Třetí část

Na konec jsem se pro vás chystal vybrat a vložit svůj nejoblíbenější skeč. Problém je, že jsem se ani po dvouhodinovém přehrávání nemohl rozhodnout, který to je. Vkládám proto alespoň hezkou písničku ze Života Briana a vám radím, abyste si na Youtube dali vyhledat Monty Python (nebo stačí kliknout sem) a zase se jednou pořádně zasmáli.

Pokud se rádi bavíte u televize a očekáváte trošku hlubší zážitek, než vám nabízejí televize české, určitě jste narazili na některé zástupce pořadů z dílny BBC nebo ITV. Je zvláštní, že si Angličané, ač jsou spolu s Němci vnímáni jako suchopárové a nudní patroni, dovedou ze sebe dělat legraci jako nikdo jiný. Jejich seriály a „sketch shows“ se vyznačují velikou hravostí, absurdním humorem a sympatickou nevážností a nenuceností. Jsou také často mířeny na náročnější publikum než naše zábavní pořady.

V několika následujících příspěvcích bych Vám rád představil některé své oblíbené pořady z produkce britských televizí. Některé z nich jsou známé a obdivované i nás, jako třeba Monty Pythonův Létající Cirkus nebo IT Crowd, jiné jsou prakticky neznámé – třeba Fawlty Towers nebo A Bit of Fry and Laurie. Jelikož je Youtube vynikající zásobárna prakticky všeho co bylo natočeno, budu příspěvky bohatě doplňovat i krátkými ukázkami. Základním předpokladem je ovšem dobrá znalost angličtiny – skeče jsou často založené na hře s jazykem, nebo na různých absurdních situacích, a pokud jim výborně neporozumíte, nic si z nich neodnesete.

Doufám, že alespoň některé z vás ukázky zaujmou a začnete si „shánět“ pořady celé. Pro zábavní pořady z dílny BBC platí to samé co pro jejich dokumentární série – jedná se z velikým náskokem o to nejlepší, co bylo v oboru kdy natočeno.