Jižní Anglie a Londýn

Úplnou náhodou se mi podařilo navštívit mojí nejoblíběnější zemi – Anglii. Svoji návštěvu můžu shrnout do několika poznatků.

  • Londýn je veliké město, pořád jedete a pořád Londýn.
  • Londýn je rušné město – po pár hodinách jsem měl chuť někam utéct a oddechnout si od těch davů, ale nešlo to, všude někdo chodí. V ostatních městech, která jsme navštívili, je to to samé (Bath, Oxford, Stratford, Brighton …).
  • V Anglii opravdu panuje tzv. anglické počasí. Na vřesovištích navíc strašně fouká.
  • Trávníky jsou doopravdy tak husté a stromy tak košaté a zelené. Za ten věčný déšť to ale nestojí.
  • Všechno v Anglii je staré a ctihodné.
  • Muzea jsou v Anglii zadarmo a jsou fantastická. Přeci jenom, je v nich to nejlepší co se podařilo svézt z celého světa za několik století.
  • Vstupy do památek jsou sice drahé (všechno 8 – 15 liber), ale prohlídky jsou skvěle udělané, poučné a průvodci jsou obvykle informovaní a velice vstřícní. Za zmínku stojí hlavně prohlídka Toweru, ale vlastně všeho :-).
  • Katedrála Svatého Pavla je úžasná zvenku a ještě více zevnitř. Zvrchu je navíc hezký výkled na Londýn.
  • Ošklivé pivo v hospodě – 3 libry (PigsWill), dobré pivo v hospodě – 3,6 liber (Guiness). Dobré pivo v obchodě – 5,89 liber (Tesco na Trafalgar Square).
  • Nevím proč nejsme všichni všude obklopeni porcelánovými motýly tak, jako dřívější obyvatelé královského pavilonu v Brigtonu. Jsou jich tam tisíce a není hezčí výzdoba.
  • Že umíte dobře anglicky si myslíte jenom do doby, než se vás trafikantka zeptá, jestli k těm Timesům chcete i sušenky za 99p. Platí ale jen pro Londýn a londýnský přízvuk, mimo Londýn jsem se domluvil naprosto bez problémů. A i té cockney English se brzy naučíte rozumět.
  • Nevím proč, ale v Anglii máte pořád pocit, že vás někdo hlídá. Možná je to těmi ozbrojenci v muzeu v Portsmouthu, nebo žeby tím prohledáváním batohů před návštěvou Toweru?
  • Stonehenge je v podstatě jenom taková hromada šutrů. Jestli ale teda někdo cítí tu energii, tak mu to neberu :-).

Na závěr přikládám pár fotografií, které jsem po cestě udělal.

Kola Nano

Jsou značky kol, které vkládají velké prostředky do reklamy, do sponzoringu a také do výbavy partnerských prodejen a tak dále. Všechny tyto prostředky musejí být zákonitě ve výsledku zaplaceny zákazníkem, je proto rozumné poohlédnout se po značce, která tyto peníze ušetří a předá je zákazníkovi, ať už v lepší výbavě kola, nebo v nižší ceně. Takovou značkou je i Nano Bike. Dá se koupit jen v jednom obchodě na světě :-), a tím je v současné době Bradsky v Liberci. Kolo vám ale bez problémů pošlou i na objednávku přes internet, přičemž přijde sestavené a seřízené, stačí jen nandat přední kolo, řídítka, sedačku a pedály – jednoduchá práce asi na 20 min. Internetového nákupu se doopravdy bát nemusíte, za asi 1800 km co mám najeto, jsem jen jednou seřizoval přesmykač a občas je třeba poštelovat brzdy – to je ale normální údržba u každého kola.

O značce Nano by se dalo říci, že je jakýmsi parazitem našeho největšího prodejce kol Author. Kola jsou vždy stavěna s téměř stejnou výbavou jako Author určité cenové kategorie, jen je často přihozena lepší přehazovačka, nebo rám.

Já sám jsem si koupil kolo Nano C3M, což je (nebo tedy v kolekci 2008 byl) nejvyšší cross v nabídce Nano. Je postaveno podobně jako Author Mission, který se prodává dle akce za 16 až 20 tis., přičemž stálo 13 999,- Kč. Výbava kola je téměř shodná jako Mission, jen má lepší brzdy (hydraulické kotoučové Shimano, místo Tektro u Authora), lepší přehazovačku (přehazovačka XT u Nano je funkčně nejvyšším modelem v nabídce Shimana – XTR je pak již jen odlehčená verze, Mission má SLX), lepší rám a pár dalších drobností. Tohle kolo už teď koupit nejde, u nové kolekce 09 se proti Missionu staví Nano C-type 310 09 za necelých 15 000 Kč, které má oproti C3M jiné brzdy (Tektro jako Author) a lepší rám. Prvním doopravdy dobrým kolem je Nano C2R 09, obdoba Authoru Reflex, za 9000 Kč – oproti Authoru má lepší přehazovačku a rám.

Nano C3M
Nano C3M

Nemusíte kupovat zrovna Nano, ale než koupít kolo, podívejte se dobře, jakou nabízí kombinaci výbavy a ceny. Všechny komponenty jsou na všech kolech stejné – jsou to většinou různé edice Shimano, výhodnost tedy můžete snadno porovnat ihned. Znamená to také, že se nákupu nemusíte bát, jedinné co na kolech odpovídá značce je rám, zbytek je společný pro všechny.

Posloupnost jednotlivých sad Shimano od nejhorších po nejlepší je následující:  Sis, Acera, Alivio, Deore, Deore LX, Deore SLX, Deore XT a Deore XTR, přičemž XTR je jen odlehčenou verzí XT (díky různým karbonovým dílům apod.), funkčně je naprosto shodné a je 2x tak drahé :-). Platí také, že u různých dílů je třeba různá edice. U přesmykače je vcelku jedno jaký máte, u přehazovačky berte alespoň SLX (jako první má tzv. „shadow“ technologii, je více schovaná a nehrozí tolik její poškození při pádu) – já mám XT a za 1800 km jsem jí jen čistil a mazal, seřizovat nebylo třeba. U přehazovátek na řídítkách berte alespoň Deore, daleko lépe se ovládají. U brzd je otázka kolik jste ochotni investovat. Všemi deseti doporučiji kotoučové – ne ale mechanické, ale hydraulické – nejde jen o vyšší účinnost, ale i o fantastickou ovladatelnost. U nového kola zvýší hydraulické kotoučové cenu asi o 2000 Kč, u staršího je třeba měnit středy, koupit brzdy a kotouče, takže počítejte tak 4000 Kč. Koukejte, aby mělo kolo zvýšené ráfky – jsou pevnější. Vidlice opět záleží na vás, dnes už jsou všude odpružené, dávejte jen pozor, aby měla olejové tlumení. U dražší kol jsou pak vidlice vzduchové.

Okolo Lipna

O víkendu jsme se vydali na cyklistickou projížďku okolo Lipna. Všem cyklistům můžu tento výlet jen doporučit, příroda je tam doopravdy moc hezká. Mnoho kilometrů se jede po cyklostezkách, nebo po opuštěných asfaltkách, takže proplétat mezi auty se musíte jenom občas. Podmínkou je jen výdrž na ujetí asi 80ti kilometrů v kopcovité krajině. Pokud tolik neujedete, můžete si cestu zkrátit přejezdem jedním ze tří přívozů, ceny jsou docela příznivé a budete mít hezký zážitek. Ceny v restauracích okolo naopak příznivé nejsou, takže doporučiji vézt si pitivo sebou :-)

Tip na výlet – Hadí vrch

Pokud rádi cestujete na kole a rádi se občas vydáte z područí civilizace do poněkud nedostupnějších, ale také zachovalejších koutů, mám pro vás zajímavý tip. Hadí vrch leží v bývalém zakázaném pohraničním pásmu, malý kousek od rakouských hranic jen několik kilometrů pod Novou Bystřicí. Je to vrch posetý žulovými balvany, mezi kterými rostou jalovce a borovčí. Tedy typická ukázka krajiny České kanady.

Dostat se na Hadí vrch je poněkud obtížné, s dobrou turistickou mapou a s radou místních (nejbližší vesnička se jmenuje Návary) se ale určitě neztratíte.

Panoramatická fotka (pro zvětšení na ni klikněte):