Bootlegy jsou obvykle výběry polozapomenutých skladeb vytáhnutých odkudsi z hlubin archivů nahrávacích studií a vydaných s účelem vyždímat co nejvíce peněz z kapes skalních fanoušků. I když se za Dylanova skalního fanouška považuji, jeho Bootlegy jsem doposud většinou ignoroval, protože naprostá většina písní na nich si nevydání zašlouží. Byl to až George Starostin, který mě upozornil na výběr Live 1975. Vlastně ani nevím proč je vydaný jako Bootleg, když se spolu s s MTV Unplugged určitě jedná o Dylanovo nejlepší live album.
Jak název napovídá, byly písně natočeny okolo roku 1975 během koncertní šňůry nazvané „The Rolling Thunder Revue“. V Dylanově studiové diskografii tedy po vydání Blood On The Tracks a Desire – písně z nichž jsou na albu hustě zastoupeny.
Jak už je u Dylana obvyklé, tak každou píseň zpívá v různých obdobích jinak. Během těchto vystoupení často zpíval silně frázovaným způsobem, což některým písní prospělo (One More Cup of Coffee, Simple Twist of Fate), některým to naopak na kouzle ubralo (jako třeba mojí oblíbené Love Minus Zero/No Limit, jejíž nej verzi nutno hledat na MTV Unplugged). Perfektní je také výběr hostů – spoustu písní s Dylanem zpívá Joan Baez (za všechny třeba skvělá I Shall Be Released). Na skladbách z Desire ale i jiných uslyšíte tak jako ve studiových verzích houslistku Scarlet Rivera – a jestli mi dokážete že byly někdy housle v rockové hudbě použity lépe, dlužím vám flašku své domácí hruškovice :-). Na textově pozmněněné Knocking on Heavens Door uslyšíte zpěváka Byrds Rogera McGuinna.
Jak už jsem psal, je škoda že album bylo vydáno jako bootleg, spousta lidí ho díky tomu ignoruje a je to velká škoda. Výběr sklateb je perfektní a většina je zahraná lépe než u studiových verzí. Spolu s MTV Unplugged je to určitě „must have“ pro každého Dylanova fanouška.
Na Youtube bylo skladeb z Rolling Thunder Revue celá řada (objevily se i ve filmu Redando and Clara), ale jsou už bohužel většinou smazány (nezdá se vám taky, že je v tomto směru Yt poslední dobou nějaká aktivní?). Jako příklad proto přiložím verzi nádherně romantické Simple Twist of Fate, která se sice od verze na albu dost liší (k horšímu díky Dylanovým opičkám), přesto je ale stále skvělá a navíc na ní uslyšíte i Scarlet s houslemi.