A Bit of Fry and Laurie

Seriál: Britské zábavní pořady

Hugha Laurieho zná většina televizních diváku především jako arogantního doktora House ze stejnojmeného amerického seriálu, jeho kariéra ale začala daleko dříve v Británii v klubu Cambridge Footlights a především v pořadu zvaném A Bit of Fry and Laurie – tedy „Něco z Frye a Laurieho“. Ten započal v roce 1989 jako two man show, přičemž Laurieho kolega, plným jménem Stephen Fry, taktéž pochází z Cambridge Footlights (mimochodem velice plodný zdroj britských komiků).

Jako u Létajícího cirkusu jsou oba tvůrci vzdělaní lidé a na jejich humoru se to projevuje. Možná i více než u Pythonů jsou skeče založené na propracovaných slovních hříčkách a jazyce a slovníku intelektuálů a televizních kritiků – které ale F&L vždy parodují. Nápadité jsou i miniinterview s obyčejnými lidmi na ulici (vždy představovanými někým z dvojice). Důkazem Laurieho hudebního talentu jsou jeho písně, které nejen že mají vždy chytlavou melodii a smysluplný text, ale jsou i velice dobře zahrané a zazpívané. Co z dnešního pohledu pořadu škodí je možná přílišná „aktuálnost“ – tedy časté narážky na dění v Británii té doby.

BBC odvysílala celkem 26 epizod rozdělených do čtyřech sérií, poté se cesty Frye a Laurieho rozešly. Zůstali ale velice dobrými přáteli a případnou budoucí spolupráci nevylučují. Bylo by to rozhodně jenom ku prospěchu zábavychtivých diváků, protože nic z kariéry obou protagonistů po roce 1995 nedosahuje na kvality A Bit of Fry and Laurie.

Ukázek jsem si pro vás vybral hned několik, protože jeden skeč by pořad přiblížit nedokázal. Začnu klasickým Fryovským skečem, tedy nějakou „intošskou“ slovní hříčkovanou:

Pokračovat můžeme jedním z mých nejoblíbenějších skečů – parodie na politické proslovy plné buzzwords typu rodinné hodnoty, volné podnikání atd atd. Laurieho výkon je zde excelentní – což mi připomíná jsem zapomněl napsat nahoře – Laurie je jedním z nejlepších komediálních herců, překonává i Palina a Jonese.

http://www.youtube.com/watch?v=JpypZHVaD1c

F&L byli mistři v tvorbě skečů, které jsou založené na primitivním nápadu, ale díky jejich skvělému herectví se stanou klasickými kousky. Jako v tomto, kde jako mnohde jinde dokazují, že pointa vyšumněná do ztracena je také pointou.

Na závěr pak jedna z četných písní, které v pořadu zazněly.