Captain Beefheart

Rád čtu hudební blogy, nebo stránky zabývající se recenzemi hudby. Člověku to umožní seznámit se s novými interprety, žánry a trochu si rozšířit obzory. Umělec, kterého vám chci představit dnes, je ale v krajině hudby tak vzdálený středu, že mnozí jistě ani neví, že obzory lze šířit až tak daleko.

Zdroj: Wikipedia EN
Zdroj: Wikipedia EN

Kapitán Hovězí srdce je jedním z nejvýznamnějších hudebních experimentátorů, podobně jako jeho kamarád a producent Frank Zappa. Na rozdíl od Zappy ale v kapitánových písních zřídkakdy najdete kousek melodie. Jsou to většinou jen vykřikované texty na neurčitém pozadí, kterému by mnozí ani „hudba“ neříkali. Texty jsou právě tím, co je na kapitánově hudbě nejzajímavější, i když jsou všelijak zašmodrchané a nejasné. Celek pak působí jako jakási abstraktní malba, která někoho osloví a někomu bude navždy připadat jako mazanice.

Nejznámějším Beefheartovým albem je Trout Mask Replica, pro mnohé nejvýznamnější album rocku, pro naprostou většinu ale škoda vinylu. Je mj. i oblíbeným albem Matta Groeninga, tvůrce Simpsonů.

Upozorňuji vás předem – na první poslech se vám kapitánova hudba zcela jistě nebude líbit. Platí pro ni to, co pro hudbu od Zappy, nebo v daleko menší míře i od Dylana. Tito umělci se nesnaží se vám zalíbit. Hrají si prostě to svoje a snažit se musíte vy. Potom co se v jejich hudbě zorientujete, budete ale bohatě odměněni a už se vám nikdy neoposlouchá. Na závěr sympatický Beefheartův citát, týkající se boje za autorská práva: Nechci za svou hudbu dostat zaplaceno, tam kde jsem ji dostal jsem za ni také neplatil.

Na YouTube najdete mnoho kapitánových skladeb, prakticky celé Trout Mask Replica, ze kterého je také vybrána ukázková skladba: Frownland. Snad se vám nějak příliš nebude nelíbit :-)


(Video je hostované na YouTube, nenachází se na tomto serveru! Pokud se vám místo něj zobrazí jen prázdné místo, máčkněte F5)

My smile is stuck
I cannot go back t‘ yer Frownland
My spirit’s made up of the ocean
And the sky ‚n the sun ‚n the moon
‚n all my eye can see
I cannot go back to yer land of gloom
Where black jagged shadows
Remind me of the comin‘ of yer doom
I want my own land
Take my hand ‚n come with me
It’s not too late for you
It’s not too late for me
To find my homeland
Where uh man can stand by another man
Without an ego flyin‘
With no man lyin‘
‚n no one dyin‘ by an earthly hand
Let the devils burn ‚n the beggar learn
‚n the little girls that live in those old worlds
Take my kind hand
My smile is stuck
I cannot go back t‘ yer Frownland
I cannot go back t‘ yer Frownland

3 komentáře: „Captain Beefheart“

  1. pekne napsano-bohuzel dnes je uz moc malo fanousku Captain Beefheart-zadala jsem tema na forum :Koho povazujete za hudebni legendu?A nikdo nazareagoval,tak si myslim,ze dnesni generace na nej zapomela a nebo jsou jis nekde jinde a posloucha jenom elektronickou hudbu-ktera je bez duse.A samozrejme Frank Zappa je muj milacek.Jinak posloucham rock a Grunge.Ziji v Recku

    1. ta muzika je pro mě vynikající, po mnoha stránkách. Opakoval bych, co napsali jiní, tak jen o mých pocitech:
      kolikrát hledám, co bych si pustil, a nemám chuť na to či ono (poslouchám veškerý dobrý rock, blues a mnoho dalších škatulek, jazz, klasiku nebo i historickou hudbu, ale narazím-li na Cpt. B. neodolám.
      V poslední době si připomínám album, které mám moc rád, které jsem v obchodech v r. 1976 hledal v Paříži a nenašel!!, které poslouchám již 38 let a vždy rád, dokáže mě strhnout, prostě paráda.
      Je to Lick My Decals Off, Baby(1970) Doporučuji. Jakmile připojíte audiooutput hadičky a proběhne infúze, navždy jste připojeni, Vaše srdce se snad stane hovězím, vězte, že je to ale povznášející.
      Ale vážně: tu muziku mám rád, občas pátrám po textech a jejích překladech…
      Ahoj je zajímavé, že se v Řecku Cpt. poslouchá, ale nebudeš sama, neboj.
      Radovan. radovan.jirousek@propago-cz.c

  2. Pěkný článek. Myslím že kapitánových fanoušků bude u nás ještě
    docela dost, ale odehrává se to zřejmě již někde jinde. Captain
    Beefheart je jedinečný. A máte pravdu, že při každém dalším poslechu
    vás čím dál víc zabaluje do nějaké zvláštní pavučiny příjemných
    pocitů z té spletité hudby. Je to příliš osobité, silné a nutí to připraveného
    posluchače se trvale k jeho hudbě vracet.

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *